A taktických FPS vůbec

(Casual = příležitostný hráč; opak hardcore hráče)

BF3 a vůbec série Battlefield může být pro hráče hrající jiné střílečky někdy poněkud frustrující a to proto, že se hraje trošku jinak. Sice nejsem expert, ale i tak věřím, že pár základních rad vám usnadní život a uchrání vás před zbytečnou smrtí ve hře. Podobných návodů vzniklo jistě hodně, nicméně zatím jsem žádný neviděl pro BF3. Tento článek vznikl původně jako překlad příspěvku na Redditu, ale posupně se rozrostl o pár mých postřehů. Nepovažujte tedy tento článek za moje dílo. Jedná se pouze o lehce upravený překlad s mými poznámkami.

Přiznejme si jednu věc: Hlavním důvodem proč většina lidí v BF3 umírá je nedostatek povědomí o okolí. Pokud nemáte povědomí o okolí, budete hrát reakčně, tzn. začnete jednat až ve chvíli, kdy na vás někdo začne střílet nebo vyběhne zpoza rohu. V BF3 se tohle nedá dělat, protože ve chvíli, kdy po vás začne někdo střílet, tak většinou i rychle zemřete. Průměrná reakční doba člověka je 250ms, tzn. pokud má někdo před vámi náskok půl sekundy (500ms), jste v extrémní nevýhodě. Jedinou možností jak v tomto případě vynulovat iniciativu soupeře je spoléhat se na jejho špatnou mušku nebo na svojí schopnost zamířit rychleji.

Mnoho lidí si myslí, že důvod proč jsou profesionální hráči tak úspěšní je, že mají bleskové reflexy. Ve skutečnosti má většina z nich průměrnou reakční dobu…nicméně se jim daří zamířit mnohem rychleji než ostatním. Jak to ale dělají? Odpovědí je perfektní povědomí o okolí. Čím více si budete všímat okolí a ukazatelů, které vám hra podsouvá, tím lepší budete hráči a budete to naopak vy, kdo bude nutit protivníky k reakční hře.

Povědomí o okolí (zkraťme to na PO) je postaveno na pěti bodech:

• Znalost mapy (znáte na mapě místa, kde se často odehrávají boje? Příkladem budiž bod B na Grand Bazaar)

• Radar (jednoduše znalost polohy nepřítele, povědomí o jejich pohybu)

• Plynutí hry (pohyb spoluhráčů i nepřátel, smrt spoluhráčů, vizuální a zvukové signály

• Komunikace mezi hráči - netřeba rozebírat

• Reakční stav (viz dále)

Znalost mapy je zmiňovaná skoro v každém návodu. Důvodem je potřeba vědět kam vlastně máte mířit. Každý kdo hrál BF3 delší dobu ví, kde se většinou schovávají snipeři, kde jsou nebezpečné rohy a místa, kde často dochází k bojům.

Minimapa je to co dělí casualy od opravdových hráčů. Pokud dokážete používat minimapu a míří vám to aspoň trochu slušně, budete lepší než průměr. Sledujte jí vždycky po očku, vyplatí se vám to. Nekoukejte se jen na červené trojúhelníčky (a jejich orientaci!!!), ale měli byste sledovat i kde zemřeli vaši spoluhráči. Už se mi kolikrát povedlo naběhnout celému družstvu do zad, s tlumičem zabít dva z nich, přebít a zabít zbývající dva aniž by si mě alespoň jeden z nich všiml. Když okolo vás začnou lidé umírat, je to špatné znamení.

A dostáváme se k nejdůležitější části – pro nedostatek výrazů je tento bod nazván „plynutí hry“. Většina z vás už intuitivně hraje podle toho jak plyne hra. Co si pod tímto heslem vybavit? Je to vlastně souhrn toho co se děje ve hře, jaké vlajky kontroluje nepřítel, která strana má výhodu na určitých bodech, jak dobře se tyto body brání a co se děje na cestách vedoucích k těmto bodům. V zásadě je to ptačí perspektiva na to co se děje na mapě. K porozumění toku hry je třeba z omezených informací, které poskytuje uživatelské prostředí a minimapa, pochopit, která místa jsou horká a která naopak zranitelná. Jako příklad si představte Operation Metro. Na prvním eskalátoru a na bočních schodech probíhají urputné boje, takže podvědomně víte, že druhý eskalátor bude nejméně chráněný.

Casualové tento koncept nechápou a proto se často stává, že se začnou srocovoat se spoluhráči na určitých místech a snaží se prorazit obranu. To znamená, že myšlenka plynutí hry je nejlépe aplikována na obejití nepřítele, jelikož byste měli dokázat identifikovat z toho jak se boj vyvíjí, které cesty budou nejméně chráněné a díky tomu budete mít možnost vpadnout nepříteli do zad. Tato cesta je vždycky vysoce riziková (casualové nepreferují tuto metodu právě díky vysokému riziku), ale odměna při úspechu je o to sladší. Pokud se vám totiž nepřítele povede obejít a vpadnout do zad, znamená to většinou rychlé narušení pozic obránců a proražení zbytku vašeho týmu skrz jejich defenzívu.

Přesně kvůli tomu zřejmě došlo (a asi ještě dojde) k nerfnutí radiomajáku. Ten totiž narušuje toto plynutí. Zóny, které předtím považovali nepřátelé za bezpečné se můžou rychle stát nebezpečnými díky tomu, že se tam začne spawnovat mnoho hráčů a tím naruší jejich obranu. Celá situace se zvrtne v chaos, nepřítel se musí stáhnout nebo zakopat, a většinou neví kam má mířit, protože neví, odkud nepřítel může přijít. Casualové nesnáší chaos a mají rádi předvídatelnost, proto se stahují do stejných míst s ostatními hráči (většinou na tzv. hrdla; úzká místa, kudy musíte projít).

MAV nenarušuje tento tok, ale exponencionálně zvyšuje PO celému(!!!) týmu. Problém s vybalancováním zařízení jako je MAV je, že casualové z MAV těžit nebudou, zatímco dobří hráči budou díky spoluhráči s MAV ještě lepší.

Dalším narušitelem plynutí hry je kouřový granát z M320. Použitelnost tohoto zařízení je dvojí, může zakrýt pohyb týmu pokud je granát vystřelen do horké zóny, nebo dezorientovat nepřátele pokud ho vystřelíte mezi ně. Jeho malé používání má dva důvody: Sebeobětování a ochota týmu/družstva posunout pozici a využit kouřové clony. Družstvo, ve kterém dva střílí kouřové granáty a dva zbývající hráči vybaveni RPG, brokovnicemi nebo C4kou dokážou mezi nepřáteli udělat slušnou paseku. Vyžaduje to ale ochotu rushe proti nepříteli i za cenu smrti. To je další věc, kterou casualové nechápou a nechtějí dělat z obavy o svůj virtuální život.

Co ještě narušuje plynutí hry? Transportní vozidla. Pokud je dokážete udržet v provozu a za/nad nepřáteli, dá se tím rychle zvýšit efektivnost týmu, protože ostatní se na ně můžou spawnovat.

Nemusíte vždycky jen obcházet nepřátele, jen o tom koncept plynutí hry není. Stejně tak stačí, když si v určitých chvílích uvědomíte, že se na vás hrnou nepřátelé. Ve správnou chvíli rozložíte na správném místě kulomet, a pokropíte je, protože víte, že tudy půjdou. Čím lépe pochopíte plynutí hry, tím méně často vás někdo střelí do zad a tím více střelíte do zad ostatní. Díky plynutí hry víte kam máte mířit ne proto, že nepřítele vidíte na obrazovce nebo na minimapě, ale proto, že to logicky vyplývá ze situace.

Druhým nejdůležitějším bodem je „reakční stav“. Pokud nejste jogíni, trénovaní v meditaci, nedokážete udržet zvýšenou pozornost déle než po určitou dobu. To platí i pro FPS hry. Pokud obíháte roh a VÍTE, že tam je nepřítel, vaše oči už jsou na to připravené a vaše reakční doba se snižuje. Na druhou stranu, pokud bráníte místnost a nevíte kdy nepřítel přijde, udržíte zvýšenou pozornost jen určitou dobu. Proto je PO tak důležité. Díky tomu bude vaše tělo vědět, kdy má být připraveno a vy tak přeberete iniciativu v boji.

Teď když tohle víte, který postup vniknutí do místnosti, kterou někdo brání, je podle vás lepší? Pomalé plížení nebo rychlé vběhnutí do místnosti? ….. Pokud jste si vybrali to druhé, tak máte bod. Pomalé plížení je použitelné jen pokud o vás nepřítel neví nebo pokud nevíte zda někdo v místností je. Tohle všechno je taky důvod proč je kromě brokovnic v boji na krátkou vzdálenost tak použivaná F2000 – brokovnice i F2000 jsou přesné za pohybu + dokáží zabít rychle. V zásadě tím skládáte dohromady všechny výhody (iniciativa, reakční stav, velké a rychlé zranění nepřítele). F2000 je tak perfektně hodí pro toho, kdo do místnosti rushuje jako první .

Když už jsme u těch místností. Jak se správně brání místnost:
Představte si místnost se dvěma vchody na protilehlých stranách. Pokud míříte mezi ně, nebo létáte zaměřovačem z jedněch dveří na druhé, děláte to špatně (výjímkou by bylo pokud jsou dveře blízko sebe). Vyberte si jedny dveře a na nich držte zaměřovač, tečka. V 50% případů se trefíte a v druhých 50% budete muset reagovat pohnutím zaměřovače. Pokud budete mířit mezi ně, budete muset pohnout zaměřovačem v 100% . To samé platí i pro vstup do místností v týmu. Vyberte si jednu stranu a tu si držte. Spoluhráč za vámi si snad vybere jinou stranu. Je to mnohem lepší, než aby všichni koukali všude.

Lidské oko se zaměřuje na pohyb. Pokud bráníte a držíte zaměřovač na určitém míste, zkuste se dívat lehce mimo. Většinou zareagujete rychleji než když se budete na něco upřeně dívat. Darwin by se díky způsobu využití tohoto přírodního obraného mechanismu asi obracel v hrobě. Druhým způsobem je se prostě zastavit a dívat se. Nehýbejte se ani nerozhlížejte. Jen se dívejte. Vaše oči zachytí sebemenší změnu na obrazovce, budou to mít ale těžší pokud se při tom hýbáte a obraz je díky tomu rozmazaný, nemluvě o poletujícím bordelu na každé mapě (listí, papíry, kousky zdí apod.).

Zdroje obrázků: justinmchood.com, picdn.net, avforums.com, fakeposters.com

Tweet